Historie a účel whistleblowingu

Whistleblowing (z angličtiny doslova hvízdání na píšťalku) je termín z přelomu 60. a 70. let 20. století, který M. P. Miceli a J. P. Near v roce 1985 definovali jako označení pro případy, kdy stávající nebo bývalý zaměstnanec nějaké organizace – whistleblower („ten, kdo hvízdá na píšťalku“) upozorní instituci nebo orgán oprávněný k prověření či zakročení na nelegitimní, neetické nebo nezákonné praktiky na pracovišti, které se dějí se souhlasem jeho nadřízených a jdou proti veřejnému zájmu či ohrožují veřejnost, přičemž některé verze definice jsou navíc omezeny podmínkou, že upozorňovatel jedná v dobré víře a nesleduje vlastní prospěch a že situaci nelze vyřešit interními mechanismy. Podle MF Dnes se tak označuje fenomén, kdy zaměstnanci státní správy nebo velkých firem upozorní na trestné nebo podezřelé jednání, o kterém se dozvěděli jen díky svému postavení a interním informacím. John Kiriakou whistleblowing (coby právem definovaný termín) uvádí „přinesení na světlo jakýkoli důkaz plýtvání, podvodu, zneužití [moci, vlivu...], nezákonného chování nebo hrozby vůči veřejnému zdraví či bezpečnosti. Termín se týká případů, kdy je oznámení o závažné věci učiněno víceméně nezištně příslušným úřadům nebo orgánům a oznamovatel přitom porušuje loajalitu ke svým přímým nadřízeným či vůbec ke svému zaměstnavateli, který je za napadené jednání odpovědný, čímž často riskuje ztrátu zaměstnání nebo i bezpečí a klid své rodiny (viz. Wikipedie).

• nemějte obavy nahlásit jakékoli podezření z protiprávního jednání,
• zaručujeme Vám plnou anonymitu a diskrétnost po celou dobu řešení případu i po jeho uzavření,
• pokud se sami rozhodnete, že nám některé Vaše osobní údaje do formuláře uvedete, vždy bude plně respektováno Vaše právo na ochranu soukromí a bude postupováno v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a Směrnicí EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují práva Unie,
• informace o zpracování osobních údajů v rámci oznamování protiprávního jednání naleznete zde.

Vaše oznámení musí obsahovat níže uvedené informace

• druh (oblast) protiprávního jednání, které chcete nahlásit,
• kdy k protiprávnímu jednání došlo nebo docházelo – uveďte datum a čas, příp. období,
• místo, kde k protiprávnímu jednání došlo,
• osobu podezřelou z protiprávního jednání,
• způsob, jakým došlo k protiprávnímu jednání,
• podrobnosti o dalších krocích, které jste v souvislosti s podezřelým jednáním učinili,
• odhad způsobené škody,
• komu, kdy a jakým způsobem bylo ještě protiprávní jednání oznámeno,
• dokumentaci k protiprávnímu jednání v libovolné podobě, pokud ji máte k dispozici; pokud k dokumentaci nemáte přístup, ale víte, že existuje, uveďte alespoň o jaký typ dokumentace se jedná a kde je uložena.

Postup zpracování Vašeho oznámení

Podle současné legislativy posoudí příslušný zaměstnanec VZP ČR (dále jen „příslušná osoba“) oprávněnost Vašeho oznámení z důvodu rozhodnutí, zdali bude případ řešen v rámci pravidel whistleblowingu. Po odeslání oznámení Vám bude přidělen ověřovací kód, který potvrdí přijetí Vašeho oznámení a zároveň Vám umožní sledovat celý případ, předkládat další důkazy a komunikovat s příslušnou osobou na stejné stránce, ze které jste celý případ oznámili. Samotné potvrzení o přijetí Vašeho oznámení obdržíte do sedmi dnů od jeho podání. Příslušná osoba Vám do 90 dnů od přijetí oznámení sdělí, jak byl celý případ vyřízen.

Další možnosti oznamování

Další způsob oznamování je možný prostřednictvím e-mailové schránky whistleblowing@vzp.cz, telefonního čísla 952 220 009, písemně [prostřednictvím provozovatelů doručovacích služeb] na adresu: VZP ČR, Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 - Vinohrady (na obálku je nutné napsat heslo Whistleblowing, příp. jen písmeno „W“), nebo prostřednictvím úložného boxu pro klienty VZP ČR, který je umístěn v prostorách každého klientského pracoviště VZP ČR. V neposlední řadě lze oznámení učinit osobně po dohodě s příslušnou osobou na výše uvedeném telefonním čísle.

V současné době také existuje možnost nahlásit podezření z protiprávního jednání externě a to přímo Ministerstvu spravedlnosti České republiky, které může přijímat, poskytovat zpětnou vazbu a sledovat případy oznamovaní protiprávního jednání a předávat Vaše oznámení příslušným institucím, orgánům nebo agenturám EU.